Liga na ochranu zvířat ČR
     Jablonec nad Nisou
Ú T U L E K    D Á Š E N K A

Přestože jsme nechtěně museli sobotní výlet přeložit kvůli špatnému počasí na neděli, vyplatilo se. Neděle se umoudřila a vystrojila se do blankytné oblohy, teplého slunečního jasu a květnové nálady. Do útulku dorazilo tolik výletníků, že jsme měli zprvu strach, že nám nebudou stačit pejskové. Nakonec se ale situace vyřešila ku prospěchu všech asi padesáti lidiček - nejdříve jsme podělili všechny děti a pak si během cesty pejsky různě půjčovali a vyměňovali, aby si ti unavení odpočinuli, a nikdo tak nepřišel zkrátka. Na výlet s námi vyrazili i naši bývalí svěřenci Vašík, Black, Puňťa, Adélka, Bred alis Rex a taky dobrman Endy a kníračka Kessi. Ač je to možná k nevíře, nikdo se nepopral, k žádnému incidentu nedošlo, všichni pejskové byli hodní a chovali se celkem vzorně, musíme je pochválit.

Výletní trasa nejprve vedla po silnici lesem k pramenům Nisy, kde byla první zastávka, aby se pejskové mohli napít a ochladit v potoce. Pak jsme kolem Tří lip zamířili na rozhlednu Nisanku. Tady jsme si ve stínu stromů udělali druhou přestávku a kdo chtěl, mohl se vyšplhat na rozhlednu a obdivovat výhled na Jizerky, Jablonec a Lučany, viditelnost byla v čirém vzduchu perfektní.

Cestou zpátky už některým pejskům (a těm nejmenším dětem) trochu škobrtali nožičky. Jonášek šel nejprve statečně, ale nakonec toho na něj bylo přece jen moc a museli jsme ho poslat autem napřed. Z velkých pejsků s námi šel nakonec jenom Gunárek, který byl vděčný za každou přestávku, na které si mohl složit své staré kosti do chladivé trávy a odpočinout si. Valentýnku jsme museli nechat v útulku rovnou, ukázalo se, ža na její bolavé klouby už takové túry opravdu nejsou a Badeček si lehl za první zatáčkou nad útulkem a odmítal jít, takže se vrátil zpátky. Doma zůstala i jednooká Rozárka, která se už na začátku cesty rozkašlala svým astmatickým kašlem a Matynka, která je natolik plachá, že prostě nechtěla odejít. Naopak nás mile překvapili jinak velmi bojácní Žeryček, Elzička a hluchá Lajka; zřejmě jim pomohlo, že na výlet šla celá útulková smečka, takže se naprosto bez problému nechali vést pro ně cizími lidmi. Celý výlet zvládl na jedničku i třínohý Čenda - někteří si všimli až v půlce trasy, že mu chybí jedna nožička!

Ve výborné náladě a ve zdraví jsme asi po 2,5 hodině dorazili do útulku. Na řadě byli buřtíky, kafíčko, sušenky a muffiny. Děti se ovšem hned vrhly na skákací hrad, takže jsme vypustili soutěž a nechali je ať se vyřádí.

Jarní výlet se vydařil, všechno proběhlo hladce. Moc děkujeme všem výletníkům, že přišli a že měli trpělivost s našimi pejsky; pro ně to byl velký zážitek, takže doufáme, že si podobnou venčící akci brzy zopakujeme!

FOTOGRAFIE Z VÝLETU