Liga na ochranu zvířat ČR |
Do našeho útulku přicházejí zvířátka různého věku, vzhledu a povahy, každé si sebou nese jinou zkušenost, každé je v jiné kondici. Všechna nově příchozí zvířata prohlédne veterinární lékař. Nemocná zvířata podstupují odpovídající léčbu, pokud je třeba tak i operaci, a poté rekonvalescenční péči. Zvířatům, která jsou na tom špatně psychicky, se rovněž snažíme maximálně věnovat; těm bázlivým ukazujeme laskavým přístupem, že již není třeba se ničeho bát, mladým a nezvedeným se snažíme alespoň ukázat hranice. Pejsky a kočičky (případně jiné zvířátko) vydáváme pouze:
Pokud si od nás vezmete pejska nebo kočičku, máte jistotu, že zvíře:
Zvířátka se snažíme umísťovat do nových domovů až doléčená a v dobrém stavu, pokud se však pro ně najde nový hodný majitel, může si obvykle zvířátko vzít domů a doléčit nebo nechat vykastrovat zdarma u MVDr. Baudyše. Může se stát, že i zvířátka, která od nás odchází zdravá a beze všech příznaků, mohou v novém domově onemocnět. Týká se to zejména kočiček a koťat, ale stát se to může i pejskům. Příčinou bývá obvykle stres z nového prostředí - cizí lidé a nezvyklé situace, se kterými se zvířátko musí vypořádat, mohou oslabit jeho imunitní systém a díky tomu u něj může propuknout onemocnění, které si mohlo v sobě přinést již do útulku a jež by bez změny prostředí zůstalo skryté. Většinou se o nic vážného nejedná. Průjem nebo rýmu lze snadno vyléčit, někdy stačí jenom trocha trpělivosti, kvalitní strava, láskyplná péče a vše se srovná. Žádné příznaky se však nesmí podceňovat a vždy je lepší, aby zvířátko prohlédl veterinář, který předepíše správnou léčbu. Občas se stane, že nám lidé za dva dny po adopci zvířátko vrátí, protože „má určitě nějakou ošklivou nakažlivou nemoc, když si kýchlo“. Těmto lidem, a nejen jim, chceme říci, že není v našem úmyslu podstrčit novému majiteli nemocné zvíře. Je v našem nejlepším zájmu, aby se zvířátko, které mnohdy vypipláme a vyrveme z náruči smrti, mělo jen a jen dobře, aby mělo hodného a spokojeného majitele, se kterým by si dělali jenom radost, a aby páníček nemusel hned na začátku řešit nějaké zdravotní komplikace. To se týká také výchovných problémů. Lidé nám vracejí zvířata kvůli tomu, že nesplnila jejich očekávání: pejsek je příliš temperamentní, hlídá až moc nebo zase vůbec ne, hlasitě štěká (to bohužel psi dělají :-), ošklivě se podíval na dítě, rve koberce, okusuje kytky atd.; kočička je málo mazlivá nebo naopak příliš vlezlá, skáče po záclonách nebo čůrá vedle záchodku. To všechno jsou problémy které mohou nastat, se kterými musí nový páníček počítat a raději se na ně připravit i když třeba nikdy nenastanou. Zvířátko z útulku dokáže zlobit či být hodné zrovna jako to „papírové“. Některé může mít nepříjemnou zkušenost, muselo se protloukat dlouho na vlastní pěst nebo ho nikdy nikdo nevychovával. V takovém případě se všechno musí učit od začátku. Potom bude potřeba přistupovat například i k dospělému psu jako ke štěněti, kterému se musí „vtlouct do hlavy“, že tohle je vodítko, za vodítko se netahá, že když odejdu, tak se nesmí škrábat na dveře, protože se zase vrátím, „sedni, lehni, fuj“ a tak podobně. Není v našich silách odhalit všechna skrytá zákoutí zvířecí duše; v útulku se zvířátko nesetká se všemi situacemi, které na něj čekají v novém domově (např. jízda autem, přítomnost mnoha různých lidí, neomezený pohyb v bytě nebo venku a všechny nástrahy, které zde číhají). Už několikrát jsme na těchto stránkách apelovali na potenciální majitele, aby dobře zvážili všechny své možnosti, časové, finanční, prostorové, a aby nepřeceňovali svoje síly. Jako noví majitelé můžete být ze zvířátka více nadšeni než ono z vás a toto nadšení často zveličuje možnosti páníčka a případné „nedostatky a chyby“ zvířátka natírá na růžovo. Nechceme kárat ani poučovat, ale bohužel není výjimkou, když se nám pejsek nebo kočička vrátí. Zkuste jim pak vysvětlit, že se zase musí přizpůsobit útulkovým podmínkám a velké konkurenci ostatních zvířat. Nešťastné je z toho jak vrácené zvířátko, tak my a často i člověk, který ho vrátil. Dobré skutky se musí dělat srdcem, ale někdy je k tomu potřeba i rozum. Láska na první pohled někdy může vyjít, jindy je to hotová katastrofa (pokud si někdo přijde pro menšího, staršího pejska a nakonec trvá na tom, že si odvede jedině toho velkého, ztřeštěného hafana do kterého se prostě zamiloval, obvykle se nám takový pejsek obratem vrátí). Prosíme, pečlivě všechno zvažte a opatrně vybírejte. A když už si zvířátko přivedete domů, buďte trpěliví (je potřeba dát mu alespoň dva týdny či měsíc než si zvykne!), laskaví a ochotní něco zvířátku obětovat, protože ono vám to stonásobně vrátí. Všem, kteří ještě nemají s pejskem nebo s kočičkou žádné zkušenosti a obrátí se nás, pokusíme se poradit a pomoci. S pejskem (jak s čistokrevným, tak s voříškem) je určitě dobré chodit na „cvičák“, kam mohou už i několikaměsíční štěňátka, protože vás tam naučí, jak při výchově postupovat od začátku správně. Pomůžou vám i s převýchovou dospělých nebo problémovějších pejsků, jejichž výcvik byste sami nezvládli. Děkujeme všem, kteří se uvážlivě a zodpovědně rozhodli pro zvířátko z útulku, dali mu trvalý a dobrý domov a všechnu svou lásku a péči!
| |||||
Ričiho jsme učili netahat na vodítku. |
Vysvětlete těmto očím, že je nikdo nechce, ... |
... že se novému páníčkovi už nelíbily, ... |
... že si zase musí zvyknout na útulek,... |
... a čekat a čekat :-( |