(Řazeno od nejstarších zpráv)

13. 2. 2012
První zprávy z nového domova od kočičky Zmrzlinky, která v třeskutých mrazech přimrzla k traverze, když se snažila ohřát u parovodu podél Nisy.
Na Zmrzlince, která dostala nové jméno Astrid (ze staronorského Ás=dobrá a fríd=krásná), je ukázkově vidět, jak špatně kočky zvládají stres a jak moc se dovedou bránit, když mají pocit, že jim jde o život. Z kočičky, která dostala nálepku plachá, kterou díky její nezvladatelnosti nechtěl ošetřit veterinář a z útulku měla být poslána na statek lovit myšky, se během jednoho odpoledne v klidném, tichém prostředí stal mazel. Stačilo málo - dostat šanci u laskavých lidí:

Kočička se má úžasně k světu, baští o stošest, s kluky (tři zrzaví kocouři)se snáší dobře. Je to veliký mazel, přede a už si i začala hrát s hračkami; obě šplhadla (jak to velké do stropu, tak ta stavebnice) se jí moc líbí. Vzorně chodí do záchůdku (ukázněně používá to béžové a modré přenechala klukům :-D). Nechala se i učesat, z pravého boku jsem jí vyčesala fuflík a jinak odevšad mrtvé chlupy, takže už vypadá daleko lépe a zase má hedvábnou srst. Všichni tři jsme moc šťastní, že jí máme; doufáme, že se brzy zakulatí a nebude to taková kostřička, ale pořádná koule jako kluci (naším ideálem je velká tlustá kočka ležící na gauči, prostě vzor Garfield, u Astridky bychom slevili na malou kuličku :-D). Dnes jsem jí objednala 3 růžové pelíšky, aby měla všude pohodlí. Hlavně aby dobře prospívala a byla u nás šťatná!!!


Fotogalerie: jak Zmrzlinka v novém domově postupně "roztála"


23. 2. 2012
Zmrzlinka/Astridka podstoupila amputaci pravé zadní nožičky. V novém domově si všimli, že kočička na nožičku špatně došlapuje. Při ošetření na veterině se zjistilo, že tlapka je na nártu umrzlá, postižená suchou nekrózou. Bohužel se nekrotická tkáň "rozrůstala" a po konzultacích bylo rozhodnuto, že nožičku nelze nijak zachránit a je nutná amputace. Zmrzlinka tak přišla o tlapku v koleni, stehenní kost byla ponechána. Na levé přední tlapičce, kterou měla díky omrzlinám opuchlou, měla dva zmrzlé prsty, které jí sice zůstaly, ale ránu bylo třeba vyčistit. Domníváme se, že venku musela kočička spadnout do Nisy a potom se chtěla mokrá ohřát poblíž parovodu, kde ale v mínus dvaceti stupních jenom nešťastně přimrzla. Zmrzlinka je tedy bez ocásku (o ten přišla ještě než byla odchycena), bez zadní nožičky, na přední má poškozené prsty, má orvané uši, rána po kastraci se musela přeléčit, protože se zde vytvořil zánět; na svůj první půl rok života si toho vytrpěla opravdu hodně. Nicméně je velmi hodná, trpělivě a naprosto bez protestů se nechá ošetřovat, drží při převazování, ochotně si nechá koupat nožičku v řepíku a mazat mastičky na rány. Už druhý den po amputaci bez problémů vyskákala po šplhadle až na patrovou postel. Nová panička Astridku s láskou ošetřuje a pečlivě se jí věnuje, takže doufáme, že všechno zlé si kočička vybrala bude se mít už jen dobře. Vzhledem k tomu, že v novém domově nebude chodit ven, neměl by jí její handicap v ničem překážet.


Kočička po amputaci...

20. 3. 2013
Jak se má Astridka po roce v novém domově? Báječně! Všechna zranění se zdárně zahojila, ta na tělíčku i na duši a kočička je šťastná. Dorostla a zakulatila se. Se svým handicapem se vyrovnala na výbornou. Přestože jí chybí ocásek a nožička, dokáže bez problémů vylézt na šplhadlo až ke stropu a na patrovou postel. Po domě dovádí se střemi rezavými kočičími kamarády a předvádí kousky pro pobavení a k radosti své rodiny, která ji miluje. Je jasné, že Astridčin příběh má opravdový happy end :-)

     
Fotky Astridky po roce v novém domově najdete v její fotogalerii na rajčeti (řazeno chronologicky)