Woofy našel domov díky pořadu Chcete mě. Od nového páníčka jsme dostali obsáhlý e-mail a asi padesát fotek, které ilustrují, jak se Woofy postupně zabydluje. Zdá se, že je v novém domově šťastný, tak ať mu to dlouho vydrží :-)
Dobrý den, zasílám menší sadu fotek Woofyho. Asi půl hodiny od odjezdu z Lučan byl smutný, koukal pořád smutně ven z auta přes zadní sklo. Potom se rozhodl, že si dá šlofíka, ale bohužel to bylo jen na chvilku. Špatně totiž snášel jízdu autem po "horskych venkovských silnicích". Jak to sem tam drncalo, když byla silnice rozbitá, tak se mu dělalo zle a 3x se nám za cestu z Lučan do Liberce pozvracel. Mírně se nám to podařilo zmírnit častými zastávkami, kdy jsem bral Woofyho ven z auta, aby se prošel na vzduchu. Cestou z Liberce jsme jeli směr Ještěd, bylo tam poměrně dost sněhu a Woofymu se tam líbílo :) Poprvé si sám nastoupil do auta i bez zavolání. Cesta už pak ubíhala dobře, Woofy díky bohu už ani jednou nezvracel. A jak se vlastně chlupáč má? První den a večer trávil Woofy doma v bytě, aby si trošku zvyknul, hned další den ráno jsem ho vzal "na barák", kde od nás Woofyk dostal nové vodítko, postroj (kšíry), hračky a stopovačku (na dlouhé procházky). Ve svém kotci a obrovské boudě (má takový svůj malý palác, s klidem se tam spolu s Woofym vejdou i 2 dospělí lidé :-D ). Hafan je spokojený, strašně moc rád se mazlí, vždycky přijde a sám si řekne o pohlazení nadhazováním ruky :), jenže trošku problém je, když si chce Woofy hrát v době, co pracujeme na baráku. Když jsem mu stloukal dřevěnou paletu do kotce, to jsem nakonec tu paletu dělal asi 3 hodiny, protože když si chce Woofy hrát, děla vše pro to, aby dosáhl svého :D Na procházky chodíme s Woofym většinou spolu my dva, minimálně na 1 - 2 hodiny. Okolní pejsky, co štěkají za plotem, snáší dobře, téměř si jich nevšímá. Jediná věc, co mi dělá starosti je to, že když odcházíme z baráku, tak Woofy v kotci pláče, ale každým dnem se to zlepšuje a on si začíná zvykat, že se vždycky vrátíme. Pozdrav z Bíliny posílá Woofy a Honza Lipner.
|
