12. 12. 2010
Malá Popelka se přitoulala ke kolonii plachých koček u jabloneckých lázní, kde jsme ji odchytili a převezli do depozita. Byla v hodně zbědovaném stavu, špinavá, vyhublá, plná blech a vší, později jsme zjistili, že jí chybí dolní špičák, na předních pacičkách má srostlé polštářky (takže má o prst méně) a že je hluchá. V depozitu se ji podařilo dostat z nejhoršího a pomalu se měnila v princeznu. Popelku si v nabíce vyhlédla mladá rodina, která toužila po klidné kočičce k miminku. Zalíbila se jim, byli se na ni několikrát podívat a nakonec si ji odvezli sebou do domku v Kokoníně. Aby jí nebylo smutno, rozhodli se noví páníčci pořídit ji kamaráda. Zvolili kocourka z útulku, plyšového Vrkáčka. Přestože od adopce kočiček uběhlo teprve pár dní, majitelé nám poslali několik e-mailů, fotek a mluvili s námi i telefonicky. Víme tedy, že kočičky si na nový domov zvykly poměrně brzy, ale vzájemné seznamování nebylo úplně jednoduché. Energický Vrkáček a nenápadná Popelka k sobě stále hledají cestu. Jak ale můžete posoudit z fotografií, vypadají oba naprosto spokojeně, takže věříme, že z nich brzy budou kamarádi a že v nové rodině prožijí krásný život.
P.S. Zdá se, že Popelčin handicap není trvalý a že přece jenom něco málo slyší. Že by její pohádka měla skutečně šťastný konec...?


Fotografická rekonstrukceVrkáček (vpředu) a Popelka s malou Anežkou.

Fotografická rekonstrukceVrkáček je vlevo, Popeluška vpravo.

Kliknutím na obrázek se vám otevře galerie na rajče.net s dalšími fotkami