Péče o zvířata v zimě:
S příchodem zimy zapadl útulek do bílé přikrývky. Pro „naše“ zvířátka se tím moc nemění, ale ostatní mohou potřebovat pomoc. Chtěli bychom se s vámi proto podělit o pár rad a zkušeností.
-
Všichni určitě vědí, že kočky mají rády teplo. Proto v zimě vyhledávají místa, kde by se mohla zahřát. Jak známý je takový Ladovský obrázek kočky, slastně předoucí na vyhřáté peci (dnes by je tedy nakreslil spíš na topení nebo před krbem). Také můžete vidět kočky, které si ustelou přímo na kapotě auta. Motor se při chodu zahřívá a z kapoty pak sálá teplo. Některým kočkám ovšem nestačí spát na kapotě a vlezou si rovnou pod ni, přímo na motor. To se jim ale může stát osudným, jako jedné plaché kočičce, která si takhle zalezla do motoru auta na parkovišti v Nové vsi. Řidička o kočce pod kapotou nevěděla a nastartovala. Nebohá číča se vylekala, ale nemohla utéct, dostala se zřejmě k rotujícímu řemeni, který jí zlámal zadní tlapky, spodní část těla jí doslova stáhnul z kůže a proříznul břišní dutinu. Nebožačku malou jsme vytáhli, odvezli na veterinu, pan doktor ale konstatoval, že zranění jsou natolik rozsáhlá, že nejlepším řešením bude eutanazie. Proto pokud máte doma kočky nebo víte, že se ve vašem okolí kočky vyskytují, dávejte si na to prosím pozor. Zkontrolujte, zda kočka neleží pod autem (nebo přímo pod kapotou), na kapotu můžete zabušit nebo zatrubte na klakson, abyste ji odtud případně vyhnali.
-
Když už jsme u těch kočiček: domácí kočky v zimě nepotřebují o moc více péče než v jiné části roku. Pokud chodí ven, tak snad jen více krmení, protože si vytváří tukové zásoby proti chladu a také je potřeba kontrolovat tlapky. V zimě, v mrazu, kvůli posypové soli se jim polštářky na tlapkách mohou vysušovat a loupat se (jako kůže u lidí). To se samozřejmě týká i pejsků. Když přijdete s pejskem z procházky nebo se kočička vrátí z obchůzky, otřete zvířeti tlapky vlhkým hadříkem a namažete je jemně mastnějším krémem - na veterinách nebo ve zverimexech prodávají mastičky k tomu přímo určené, případně stačí např. indulona, vazelína. Tady pozor, aby použitá mastička nebyla pro kočku „toxická“ – je proto potřeba kočku pohlídat, aby si mastičku hned z tlapek neslízala.
Kočky, které žijí venku, by měly mít možnost se schovat na teplém a suchém místě (přímo v domě, nebo aspoň ve stodole, ve sklepě, kde jim připravíme vhodný pelíšek). Pokud víte o plachých venkovních kočkách, můžete pro ně udělat úkryt: stačí obyčejná lepenková krabice, kterou zavřeme, polepíme polystyrénem, vyřízneme menší otvor a šikovně zabalíme do pytle/pytlů na odpadky, aby nepromokla. Dovnitř dáme seno (textilie a jiné „vycpávky“ vlhnou a plesniví) au místíme ji na klidnější místo, kde ji hned někdo nezničí a nepotulují se psi. Krabici zatížíme kamenem, aby ji neodvál vítr. Plaché kočičky také ocení přikrmování a přístup k nezamrzlé vodě.
-
Pokud jste majitelem (většího) pejska a nemáte nacvičené stoprocentní přivolání, prosíme, nepouštějte ho v lese na volno. V zimě se lesní zvěř stahuje na kraj lesa, kde hledá snadnější obživu a je díky tomu zranitelnější (obzvlášť když je vyhladovělá). Ve sněhových závějích je pro ni obtížnější před psem utéct (takže hbitý pes dokáže celkem bez potíží skolit zajíce a nevěřte tomu, že zrovna váš pes to nedokáže nebo že to neudělá). U srnky stačí, aby ji pes prohnal jenom několik desítek metrů a srnka se „zpotí“, užene se. Když si pak uřícená lehne na studený sníh, dostane zápal plic, na který zemře.
-
Pokud chcete v zimě myslivcům pomoci s přikrmováním zvěře, můžete do krmelců nosit seno, letninu (usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů: dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy), větve ovocných stromů (ze zimního průklestu), žaludy, kaštany, bukvice, jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmnou řepu a trochu suchého, neplesnivého (nesmaženého) pečiva a chleba.
Pro ptáky můžete v zimě zavěšovat krmítka (dostatečně vysoko, aby se na ně nedostaly kočky), do kterých pro ně nasypete: slunečnici, vločky, ptačí zob, sušený černý bez, jeřabiny, drcené ořechy, mák, pšenici, oves, strouhanou suchou housku, proso. Kosi přivítají půlky jablek a hrušek. Hmyzožraví ptáci mají rádi tukový žír, tedy hovězí či skopový lůj, do kterého se přimíchají různá semena. Lůj se nalije do kelímků či květináčů nebo do něj lze namočit jehličnaté větvičky a zavěsit na strom. Ve zverimexech je možné zakoupit namíchané směsy semen i hotové lojové koule.
|
