Liga na ochranu zvířat ČR
     Jablonec nad Nisou
Ú T U L E K    D Á Š E N K A

Ovčák Dastyn je určitě jediný pes široko daleko, který se zúčastnil jednání se starostou přímo na radnici. Jak je to možné? Dastyn je totiž "nalezená věc" a ta ze zákona patří obci, jejímž nejvyšším představitelem je právě starosta. Celý příběh je lehce absurdní a hodně zamotaný. Vezměte to proto od začátku.

U Pennymarketu v Tanvaldě běhal v neděli 24. 5. opuštěný pes, německý ovčák. Zaměstnanci prodejny jej sledovali přes výlohu; pes pobíhal kolem, už zdálky bylo vidět, že trochu kulhá a páníček nikde. Protože bylo horko, lehl si nakonec unaveně do stínu před prodejnu. Paní Müllerové, která zde pracuje jako pokladní, se psa zželelo a přinesla mu kýbl vody. Zatímco žíznivě pil, všimli si ho manželé, kteří byli v prodejně nakupovat. Chtěli mu pomoci, a tak zavolali na Městskou policii, kde nahlásili nález psa. Tanvaldská Městská policie je ale odbyla s tím, že přes víkend neslouží, ať kontaktují Státní policii. Ta se ovšem odchytem toulavých psů nezabývá, proto zde manželům poradili, ať psa odvezou do útulku. Nejbližší útulek je ten náš. V půl deváté večer tedy manželé zazvonili u naší brány i s ovčákem. Pes byl přátelský, ale bylo na něm vidět, že už má všeho dost a je unavený. Pejska jsme samozřejmě přijali, ale tímto krokem chtě nechtě opět vyvstala otázka peněz. Abychom to trochu přiblížili:
Jelikož je opuštěné zvíře podle zákona nalezenou věcí která patří obci, musí se o ni obec také postarat. Buď zvíře umístí do svého (magistrátního čili městského) útulku anebo ho na základě smlouvy o umístění ubytuje v některé soukromé organizaci, třeba u nás v Dášence. Na základě takové smlouvy nám pak obec za zvíře zaplatí jednorázovou částku, která částečně pokryje náklady za pobyt v útulku po dobu karantény, tedy 30-ti dnů. Pokud se zvířeti nepodaří do té doby najít nový domov a je v útulku déle, hradíme náklady ze své kapsy, lépe řečeno hradí je sponzoři a hodní lidé, kteří na zvířátko přispějí. Jednorázová částka od obce je pro nás tedy velmi důležitou položkou, protože jinak bychom další zvířata nemohli přijímat. Obec nám ovšem zaplatí pouze tehdy, pokud dostane od Městské policie potvrzení o tom, že ta odchytila toulavé zvíře a předala ho do útulku. Kámen úrazu spočívá v tom, že pokud Městská policie o víkendu neslouží, nemůže vydat potvrzení a tím pádem nám obec nezaplatí.

Když jsme od manželů přijali ovčáka Dastyna, zavolali jsme kvůli tomuto problému na policii a posléze i tanvaldskému starostovi. Ředitel policie řekl, že nám skutečně potvrzení nevydá a dodal, že manželé neměli psa odchytávat, protože na to nejsou vyškoleni, odchyt toulavých zvířat spadá zásadně pod Městskou policii (která ovšem nesloužila, takže by tam chudáka psa museli nechat napospas osudu a projíždějícím autům). Starosta, pan Petr Polák, nás také odbyl s tím, že nic platit nebude a na otázku, co tedy se psem, nám řekl, ať mu ho přivezeme, že se o něj NĚJAK postará. Protože se nám nestalo poprvé, že obec odmítla za zvíře zaplatit (některé obce dokonce raději odvezou zvíře několik kilometrů za své hranice, aby za něj zaplatila obec sousední), rozhodli jsme, že starostovu výzvu přijmeme a psa mu přivezeme rovnou do kanceláře.

Druhý den jsme se tedy vydali na radnici i s Dastynem a se šéfredaktorkou Jabloneckého deníku, Lenkou Střihavkovou, která měla celou schůzku dokumentovat. Nešlo nám o to zbavit se psa, ale především celou věc urovnat a zjistit, jak další podobné situace do budoucna řešit. Chtěli jsme rozmotat začarovaný kruh:
a) nalezené zvíře patří na Městskou policii
b) Městská policie o víkendu neslouží a posílá lidi rovnou do útulku
c) náklady za pobyt v útulku proplatí obec jen na základě formuláře od Městské policie, že přijala nalezeného psa
d) Městská policie, která o víkendu neslouží, nemůže vydat potvrzení a tudíž nám obec za pobyt psa nezaplatí.
Protože nebyl úřední den, přijal nás na radnici místostarosta, pan Miroslav Tůma, který si nás ovšem trpělivě vyslechl a nakonec slíbil, že se pokusí vzniklý problém se starostou prodiskutovat a vyřešit. Dustyn ležel celou dobu potichu pod stolem, byl rád, že je v chládku a naprosto ho nezajímalo, že se o něm vede vášnivá diskuse. Těžko říct, proč někdo tak hodného a mírného psa opustil (a dal si navíc práci s tím, aby ho očipoval, bohužel čip už nezaregistroval, takže majitele nebylo možno dohledat). Jedno je ale jasné. Razantní krok se psem na radnici nakonec přinesl kýžený výsledek. Tanvaldský starosta se uvolil za zvíře zaplatit i když ho nepřijme policie, ale rovnou my. Přes víkend tedy nalezené zvířátko budeme moci normálně ubytovat v útulku a v pondělí, až začne policie sloužit, vydá starostovi potvrzení, na jehož podkladě nám obec za zvířátko zaplatí. Řešení je to prosté a jednoduché, někdy je ovšem těžké se k němu dopracovat.

DALŠÍ FOTOGRAFIE