Plaché kočky, neboli plašanky, jsou kočky, které žijí „na ulicích“ a vyhýbají se člověku. Svůj úděl si samy nevybraly, ale naučily se s ním žít, přivykly svobodě a samostatnosti. V představách lidí často figurují jako ošklivé, nemocné číči, které se po nocích plíží stíny, ale tak tomu není. Zrzek, Modrooká, Dědek, Andulka, Vendelínková, Mamuša, Růžovák a mnohé další jsou krásné, zdravé kočky, které si zaslouží naši pomoc a péči.

Na počátku většinou bývá jedna vyhozená, nechtěná kočka. Toulá se tak dlouho, až si najde místečko s možností bezpečného úkrytu a potravy a tady přivede na svět svá mláďata. Kočičí rodinky si obvykle nikdo nevšimn, anebo se lidé tváří, že o nich nevědí. Tak se skupinka rozrůstá a pokud má dobré podmínky, může nakonec dosáhnout kolonie o počtu několika desítek koček. A to už je dost neřešitelný problém. Protože koťata nevyrůstají v kontaktu s lidmi, považují je za své nepřátele a straní se jich. Stanou se plachými, nenechají na sebe sáhnout a jejich socializace je v dospělosti je téměř nemožná.

Fotografická rekonstrukce


Plaché kočky nelze pochytat a umístit do útulku. Za prvé proto, že je nechytíte. I když se třeba nechají pohladit při krmení, určitě se nedají zvednout do náručí a už vůbec ne nacpat do přepravky (velký kocour dokáže plastovou přepravku strachy rozmlátit). K odchytu je potřeba speciální klec, tzv. sklopec, nebo síť, ale i s nimi je někdy práce hodně složitá. Za druhé, plaché kočky nezvyklé na uzavřenou místnost se budou nejprve pokoušet utéct (tedy šíleně lítat prostorem v panické hrůze, všechno shazujíc a vyskakujíc do oken tak dlouho, dokud se o ně neumlátí jako mouchy), poté si zalezou do nejzazšího kouta a po měsíci je odtud vytáhnete mrtvé. Není to nijak v nadsázce řečeno, zavřená plachá kočka je vystresovaná tak, že zemře steskem po svobodě nebo ji zlomená psychika natolik oslabí imunitu, že podlehne i banální nemoci. Zájemců o normální kočky je nedostatek a plašanky, až na vzácné výjimky, nechce nikdo, takže by musely v útulku dožít.
Plaché kočky nelze ani pochytat a odvézt někam do polí. Potřebují úkryt a potravu, takže by se rozutekly a zabydlely ve vesnických stodolách nebo opuštěných domech ve městech a situace by se opakovala. Hlavně by se ale snažily vrátit zpátky domů, kde by jim cestou samozřejmě hrozilo velké nebezpečí (historky o kočkách, které se dokázaly vrátit i z několik kilometrů vzdálených míst jsou pravdivé, můžeme je potvrdit).

Fotografická rekonstrukce


Nejlepším řešením je nechat kočičky žít tam, kde jsou, a tak, jak jsou zvyklé. Určitá pomoc je však potřeba, prospěje kočkám a také lidem v jejich blízkosti – týká se krmení, kastračního programu, veterinárního ošetření a také osvěty.
Plaché kočičky odchytáváme a necháváme kastrovat. Je to jediný způsob jak zabránit tomu, aby se jejich kolonie rozšiřovaly. Kočičky i kocourci jsou kompletně vykastrováni. Do levého ouška se jim zastřihne písmeno „V“ – značka, že tato kočka je již kastrovaná, aby ji bylo možno ve skupině dalších zřetelně odlišit a nebyla odchycena znovu. Při kastraci se často provádí i ošetření zraněných koček, které by jinak nebylo možné provést. Plaché kočky jsou velmi divoké a je obtížné s nimi manipulovat; i napíchnutí narkózy si často vyžádá bolestivé škrábance. Po kastraci je nutné nechat kočky pár dní v karanténě. Kocouři zde zůstávají dva až tři dny, aby se jim stáhl operační řez (stehy se kocourům nedávají), kočičky jsou v karanténě čtyři až šest dní, aby jim trochu srostla jizva a rána se znovu neotevřela, pokud by se někde neopatrně prodíraly. Poté jsou vypuštěni zpět do lokality.

Fotografická rekonstrukce


Neprovádíme jenom odchyt kvůli kastraci. Snažíme se o další věci:
  • vytipovat kočky nemocné a pokusit se o jejich léčbu; pokud není možná, necháme je humánně uspat, aby neumíraly v bolestech na ulici
  • odchytáváme malá koťata, která lze ještě s úspěchem socializovat a umístit bez problémů do nových domovů – život na ulici by pro ně byl hodně těžký, jsou totiž častěji než dospělé zkušené kočky obětí střetů s auty, se psy, se zlými lidmi, snáze podléhají nemocem
  • do kolonií se přitoulají nebo jsou zde vyhozeny také kočky přítulné, které samozřejmě odchytíme a najdeme jim nové domovy (během roku a půl se jenom u lázní díky odchytům koťat, vyhozených přítulných koček a včasné kastraci podařilo zabránit tomu, aby se kolonie nerozrostla o více jak dvacet jedinců).
  • kočičky chránit a za pomoci krmičů kontrolovat, zda jsou v pořádku (naposledy jsme například řešili případ mladého kocourka, ze kterého si někdo udělal živý terč – do levé zadní nohy mu vstřelil tři broky)
  • upozorňujeme veřejnost na problematiku plachých koček - zejména na jejich příkladu poukazujeme na nutnost včasné kastrace

Fotografická rekonstrukce



V Jablonci máme vytipováno (zatím) osm lokalit, ve kterých žije kolem 100 plašanek nebo opuštěných koček: Pravidelně a dostatečně krmené kočky jsou zdravé a spokojené (nerabují popelnice a „neobtěžují okolí“). Kočky ve vytipovaných lokalitách mají štěstí, protože je pravidelně chodí krmit hodní lidé; často jsou to důchodci, kteří se s kočkami dělí o svůj malý příjem, ale kočičky jsou vděčné za jakýkoli „žvanec“, takže je pokaždé nedočkavě vyhlížejí. Tito dobrovolníci chodí každý den na svá stanoviště, 365 dní v roce, ať prší, praží slunce nebo jsou závěje sněhu. Za tuto obětavost jim patří velký dík, bez krmičů by kočky byly hladové, oslabené, snáze by podléhaly nemocem; jejich krmení má rozhodně smysl.
Hodně koček toho ovšem hodní sní – pro 100 plašanek je potřeba zhruba 30 kg krmiva denně. Obvykle jim musí stačit obyčejné granule a konzervy za nejnižší ceny, těstoviny nebo rýže vařené z vývaru na polévku. I to je však lepší než nic. Vedle krmení pro útulková zvířata proto můžete přispět i plašankám. Granulky a konzervy rozdělíme do jednotlivých lokalit, abychom kočičkám přilepšili a mohly se dosyta a dobře najíst. Zejména v zimě je pro ně dostatek kvalitního jídla životně důležitý. Předem děkujeme všem, kteří chtějí kočičkám pomoci společně s námi.




Útulek Dášenka, Liga na ochranu zvířat ČR, Lučany 627, Jablonec nad Nisou, tel: 483 300 208, mobil: 606 472 619.