Před útulkem zastavila policie. Byl pátek, čas dopoledního úklidu. Říkala jsem si, co mi asi páni policajti tentokrát vezou za jobovku a šla jsem jim naproti. Z auta vystoupili dva uniformovaní muži, vešli na dvorek a mířili si to rovnou ke mě. "Paní Kubištová, vezeme vám psa!" hlásili a podávali mi malé hnědé cosi. Tohle že je pes???

Nikdy jsem se nepotkala s někým, kdo by se jmenoval Kryšpín, ale při pohledu na to stvoření bylo takové jméno úplně to první, co mě napadlo. Kryšpín: pes domácí, plemeno: příšerka obecná. Abyste rozuměli - Kryšpín byl ten nejošklivější pes, jakého jsem za dvanáct let své útulkové praxe viděla. Nutno ale podotknout, že si za svou ošklivost nemohl sám, hodně se na něm podepsal špatný zdravotní stav. Kryšpínkovi bylo minimálně 14 let, „vážil tři kila i s postelí“, měl přihrbenou, hubenou postavičku s vylysalými ostrůvky v kožíšku, zbytky srsti zacuchané do špinavých dredů.

Fotografická rekonstrukce

Kryšpínek - příšerka obecná

Pánové od policie byli rádi, že mi mohou pejska předat a s ním i jeho příběh. Tady je, pěkně od začátku:
Paní P. se velmi obětavě stará o několik kočičích nalezenců. V pátek ráno kráčela do města, snad na nákup. Najednou spatřila, jak jde po druhé straně ulice podivná osoba a na provázku vede psí ubožátko. Jelikož je paní P. rázná žena, přihnala se k podivné osobě a začala jí spílat do zloduchů, protože týrá psa - jen ať se podívá, jak ten chudáček vypadá, určitě má i nějakou příšernou chorobu a nikdo s ním jistě nezajde ani k veterináři. A že zavolá polici a podá stížnost na týrání zvířete. Podivná osoba ovšem na nic nečekala, odhodila provázek a pelášila pryč. Paní P. Kryšpínka čapla a odvedla na policii. Zde vylíčila v živých barvách jak se všechno přihodilo a přidala, že je pejsek určitě nakažlivý a ať ho rychle odvezou do útulku.

"No výborně, útulek jako sběrna nakažlivých příšerek", usmála jsem se v duchu, Kryšpínka převzala od policistů a rovnou ho odvezla na prohlídku k veterináři. Pan doktor zjistil, že až na zkažené zuby je pejsek celkem zdravý a že rozhodně není nakažlivý. Za vylysalou srst totiž nejspíš mohla špatná činnost štítné žlázy nebo zkrátka nedostatečná výživa. Kryšpínkovi jsme tedy v útulku začali podstrojovat nejrůznější lahůdky a přidávali vitamíny. Pejskovi se u nás líbilo, miloval volné capkání po zahradě, byl živý, veselý a přes svůj věk i statný jura, protože si zamiloval všechny psí slečny :-) Takový tvoreček s velkou chutí do života i k jídlu určitě není na utracení. Naopak, o co víc si protrpěl, o to víc si zaslouží nový, láskyplný domov. Jenže kdo by si chtěl takového ošklivého starouška vzít? Vždyť u nás zůstávají na dožití daleko mladší a líbivější pejskové. Ale pak nás napadlo: kočičí útulek!

Fotografická rekonstrukce

Kryšpínkův roztomilý kukuč

Paní Zárubová a její manžel jsou majiteli rodinného domku, který přestavěli na malý kočičí azyl. Pomáhají opuštěným čičinám a pokud mohou, tak i pejskům. Loni v létě uviděla paní Zárubová v naší S.O.S. zuboženého jorkšírka a protože se doma už o nějaké jorkšírské teriéry starala, rozhodla se, že si k nim vezme ještě tohoto. Pejska si tedy od nás osvojila, vypiplala si ho a vymazlila, bohužel Lojzíček po půl roce zemřel; měl za sebou asi hodně zlého, protože ho zradilo zdravíčko, zemřel na celkové selhání organismu. Paní Zárubová z toho byla hodně smutná, ale vzkázala nám, ať jí určitě dáme vědět, pokud by se do útulku dostal další podobný pejsek, který by potřeboval pomoc. Když jsme jí zavolali, že se k nám dostal Kryšpínek, neváhala ani minutu a rozhodla: „Zítra si pro něj přijedeme!“

Fotografická rekonstrukce

Vykoupaný Kryšpínek dostal na cestu obleček

Byl opět pátek a před útulkem zastavilo auto. Tentokrát to nebyla policie, ale Kryšpínkův anděl strážný. Pejsek měl ten den již za sebou šampónovou lázeň, fénování, česání a stříhání, aby se ho paní Zárubová nelekla. Když ale vešla do dveří a s úsměvem zahlásila: „Ten je krásnej!,“ věděli jsme, že je ruka v rukávě. A tak se Kryšpínek odstěhoval do Litoměřického kočičího azýlku. Paní Zárubová ho předem objednala k veterináři, který mu vyspraví zkažené zoubky, do psího salónu, kde ho pořádně vyfešákují a ke své známé, která si na něj vezme míru a uplete mu svetříky. No řekněte, nebude se mít Kryšpínek jako v ráji? Jsme moc rádi, že zase jeden smutný psí příběh skončil šťastně. A paní Zárubové posíláme za všechno veliké díky!

Fotografická rekonstrukce

Kryšpínek s novou paničkou



DALŠÍ FOTOGRAFIE KRYŠPÍNKA




Útulek Dášenka, Liga na ochranu zvířat ČR, Lučany 627, Jablonec nad Nisou, tel: 483 300 208, mobil: 606 472 619.